BOR – NEDOCENĚNÝ STRÁŽCE NAŠEHO ZDRAVÍ

BOR – NEDOCENĚNÝ STRÁŽCE NAŠEHO ZDRAVÍ

1.

Ve světě medicíny a dietetiky se stále častěji hovoří o mikroprvcích nezbytných pro lidské zdraví. Mezi nimi se nachází bór – stopový prvek, jehož role byla po desetiletí marginalizována, ba dokonce ignorována. Neprávem. Stále více výzkumů a klinických pozorování potvrzuje, že bór plní v lidském těle klíčové funkce – od vlivu na zdraví kostí až po regulaci hormonů a metabolických procesů.

Co je to bór?
Bór (chemická značka B) je polokovový stopový prvek, který se přirozeně vyskytuje v půdě, vodě, rostlinách i v živých organismech. Je nezbytný pro správný růst a vývoj rostlin – podílí se mimo jiné na transportu cukrů lýkem a růstu pylové láčky. U lidí a zvířat byla jeho role dlouho podceňována, přestože hraje důležitou roli při regulaci vápníko-fosfátové rovnováhy, hormonálních funkcí a zdraví kostí.

Bór a lidské zdraví
V lidském těle je bór ukládán především v kostech, zubní sklovině, příštítných tělíscích a slezině. Nejnovější výzkumy ukazují, že se podílí na regulaci činnosti příštítných tělísek – orgánů zodpovědných za produkci parathormonu (PTH). Parathormon udržuje správnou hladinu vápníku v krvi. Nedostatek bóru vede k nadměrné produkci PTH, což má za následek zvýšenou resorpci vápníku z kostí a dlouhodobě vede k osteoporóze, demineralizaci zubů, kloubním onemocněním a kalcifikaci měkkých tkání.

Bór má rovněž vliv na:

• metabolismus vitamínu D3, který je zásadní pro mineralizaci kostí a imunitu,

• regulaci steroidních hormonů – zvyšuje hladinu testosteronu u mužů a estrogenu u žen, což je důležité zejména v menopauze,

• zlepšení kognitivních funkcí, paměti, koordinace a zrakové ostrosti,

• protizánětlivé a antioxidační působení – aktivací reaktivních forem kyslíku podporuje imunitu,

• metabolismus lipidů, glukózy a inzulinu – působí hypolipidemicky, protisrážlivě a protitromboticky.

Bezpečnost a toxicita
Bór v přírodní formě (např. borax nebo kyselina boritá) je velmi bezpečný prvek. Jeho toxicita je srovnatelná se stolní solí. Toxická dávka pro dospělého člověka činí asi 45–60 gramů – což je mnohonásobně více než běžně přijímané množství. V praxi je bór rychle vylučován ledvinami a v těle se nekumuluje, takže riziko předávkování je extrémně nízké.

Paradoxně například v Austrálii byl v roce 1981 borax zakázán jako doplněk stravy – a to i přes jeho účinnost a bezpečnost. Stalo se tak pod tlakem farmaceutického průmyslu, který neměl zájem na levné, přírodní a účinné alternativě k drahým lékům.

Příznaky nedostatku bóru

Nedostatek bóru může způsobit:

• bolest a degeneraci kloubů,

• osteoporózu a demineralizaci zubů,

• kalcifikaci cév a orgánů (šišinka, vaječníky, ledviny),

• pokles pohlavních hormonů,

• poruchy soustředění, koordinace, problémy s pamětí,

• zvýšení hladiny triglyceridů a poruchy lipidového profilu,

• oslabení imunity a náchylnost k infekcím.

Například na Jamajce, kde je průměrný denní příjem bóru nižší než 1 mg, trpí až 70 % dospělé populace kloubními onemocněními.

Přírodní zdroje bóru
Bór se přirozeně vyskytuje v rostlinných produktech, zejména v listové zelenině, ovoci (zejména jablkách, hroznech, švestkách), ořeších, mandlích, semenech a luštěninách. Bohužel intenzivní průmyslové zemědělství způsobuje vyčerpání půdy a snížení obsahu bóru v potravinách.

V praxi to znamená, že lidé konzumující potraviny z velkých supermarketů mohou mít deficit bóru, aniž by si to uvědomovali. V některých případech může být doporučeno doplnění bóru formou suplementů, především ve formě boraxu (tetraboritan sodný), v dávkách 3–10 mg denně, po konzultaci s lékařem.

2.

V první části článku jsme se seznámili s mnoha pozoruhodnými vlastnostmi bóru – stopového prvku, který se i přes své malé množství v těle podílí na zásadních procesech lidského zdraví. Ve druhé části se zaměříme na aktuální vědecké výzkumy, klinické využití a nejčastější otázky pacientů ohledně bezpečnosti suplementace.

Bór a hormonální systém – vliv na estrogen a testosteron
Bór má významný vliv na hormonální rovnováhu, zejména na steroidogenezi – proces tvorby steroidních hormonů. Studie ukazují, že suplementace bórem (zejména v dávkách 6–10 mg denně) může výrazně zvýšit hladinu volného testosteronu u mužů a zároveň snížit hladinu SHBG (globulinu vázajícího pohlavní hormony), což zvyšuje anabolický účinek testosteronu. U žen v peri- a postmenopauze může bór stabilizovat hladinu estrogenů, což zmírňuje příznaky jako návaly horka, pokles nálady či osteopenii.

Bór jako modulátor zánětu a oxidačního stresu
Další fascinující vlastností bóru je jeho vliv na imunitní systém. Výzkumy z Texaské univerzity naznačují, že bór působí jako přirozený inhibitor prozánětlivých enzymů, jako je cyklooxygenáza-2 (COX-2). Díky tomu může být podpůrným prostředkem při léčbě zánětlivých kloubních onemocnění, jako je revmatoidní artritida či osteoartróza.

Bór také snižuje oxidační stres tím, že stimuluje antioxidační enzymy, jako je kataláza, superoxiddismutáza a glutathionperoxidáza. To může přispívat k ochraně nervového systému, zpomalovat stárnutí buněk a chránit před neurodegenerativními chorobami.

Vliv bóru na zdraví kostí
Nelze podceňovat význam bóru pro zdraví kostí. Četné studie potvrzují, že bór podporuje zadržování vápníku a hořčíku v kostech a zlepšuje metabolismus vitamínu D. V kombinaci s vápníkem a vitamínem D3 působí synergicky a posiluje kostní strukturu, čímž snižuje riziko osteoporózy, zejména u starších osob a žen po menopauze.

Zajímavá je izraelská studie, která zjistila, že lidé užívající 3–6 mg bóru denně měli vyšší hladiny markerů kostní denzity než kontrolní skupina.

Bezpečnost suplementace – mýty a fakta
Kolem bóru koluje řada mýtů, především kvůli záměně s jeho průmyslovými formami (např. borax jako čisticí prostředek). Je pravda, že vysoké průmyslové dávky mohou být toxické – ale jak se říká: „dávka činí jed“.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil tolerovatelný horní limit denního příjmu pro dospělé na 10 mg. Mnohé studie však naznačují, že i dávky do 20 mg denně jsou po omezenou dobu bezpečné. Smrtelná dávka bóru (LD50) pro člověka je asi 45–60 gramů, což jej staví na úroveň běžné kuchyňské soli (NaCl).

Bór je rovněž rychle vylučován ledvinami, a tak je riziko jeho kumulace při rozumném dávkování nízké.

Přírodní zdroje v potravě
Bór se vyskytuje zejména v rostlinách: jablkách, hruškách, sušených švestkách, hroznech, ořeších, mandlích, listové zelenině (např. kapusta, petržel), ale i v celozrnných produktech. Bohužel vyčerpané půdy a intenzivní zemědělství snižují obsah bóru v dnešních potravinách. Proto může být v některých případech suplementace opodstatněná – samozřejmě po konzultaci s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Kontraindikace a opatrnost
Ačkoli je bór obecně bezpečný, lidé s onemocněním ledvin by měli být obezřetní – zejména při dávkách nad 10 mg denně. Vždy se doporučuje konzultace s lékařem, zejména při užívání léků ovlivňujících hormonální nebo minerální rovnováhu.